Prosperující region je charakterizován dostatečnou nabídkou pracovních příležitostí jak pro místní obyvatele, tak pro pracovníky z okolí, kteří do daného místa dojíždějí, a zároveň má nižší nezaměstnanost, než je státní průměr. Regionů spadajících do této kategorie není v rámci České republiky mnoho. Často jde o města s rozvinutým průmyslem (či službami) nabízejícím velký počet pracovních míst.
Case study 1 - Rychnov nad Kněžnou
Jedním z příkladů prosperujícího regionu je obec s pověřeným obecním úřadem Rychnov nad Kněžnou ve východních Čechách. Správní obvod s 14 tisíci ekonomicky aktivními obyvateli nabízí práci více než 24 600 lidem, tedy 172 % místní práceschopné populace (včetně cca 2 200 živnostníků). Nezaměstnanost patří k nejnižším v Česku a pohybuje se kolem 2,2 %. Dominantním zaměstnavatelem je ŠKODA AUTO se zhruba 7 000 pracovníky, další více než 2 000 zaměstnávají subdodavatelé (např. Simoldes Plasticos, ANTOLIN LIBAN, Adient Czech Republic). V soběstačnosti trhu práce tak region předčí i větší centra, jako je POÚ Brno.
Rychnovsko je s automobilovým průmyslem spojeno více než sedm desetiletí. Významným zaměstnavatelem byla ŠKODA AUTO již od 50. let, zásadní zlom však přinesla akvizice koncernem Volkswagen. Průmyslová zóna Solnice–Kvasiny přilákala na počátku 21. století řadu subdodavatelů a po finanční krizi následovala další expanze v rámci I. a II. etapy rozšíření zóny. Do regionu směřovalo přibližně 6 mld. Kč, z toho 5,5 mld. Kč tvořily státní dotace.
Místní zdroje pracovní síly se však brzy vyčerpaly, a proto podniky začaly zaměstnávat pracovníky z širšího okolí i z Polska. Dnes zde pracuje více než 3 500 zahraničních zaměstnanců, což se výrazně projevilo v březnu 2020, kdy uzavření hranic způsobilo náhlý výpadek zhruba čtvrtiny pracovníků. Přesto zůstává Rychnov nad Kněžnou s okolními obcemi významným dojížďkovým centrem.
O regionu hovoříme jako o prosperujícím, je však třeba mít na paměti, že toto hodnocení vychází pouze ze dvou ukazatelů – míry nezaměstnanosti a soběstačnosti trhu práce. Skutečná prosperita má i další dimenze: ekonomickou, sociální či kulturně‑společenskou. Růst zaměstnanosti musí být doprovázen odpovídajícím rozvojem bytové výstavby, školských kapacit a technické infrastruktury.
Rychlá expanze průmyslových zón Kvasiny a Lipovka nebyla v minulosti provázena dostatečným rozvojem veřejné vybavenosti. Řada problémů se tak řeší se zpožděním a často jen částečně, za využití kombinace veřejných i soukromých zdrojů. Příkladem je zvýšená aktivita developerů reagujících na poptávku po bydlení, například projekt Rezidence TGM v Týništi nad Orlicí, který vzniká na základě vytipovaných lokalit Královéhradeckým krajem.
Královéhradecký kraj řadí výrobu dopravních prostředků a komponent mezi priority své strategie inteligentní specializace a sektor je zde silně zastoupen. V posledních letech byly navíc podporovány investice prostřednictvím investičních pobídek. Automobilový průmysl však čelí zásadním trendům – automatizaci, elektromobilitě, vodíkovým technologiím, autonomní dopravě či možným přesunům výroby. Tyto faktory mohou další vývoj Rychnovska výrazně ovlivnit.
Pokud se regionu podaří na změny pružně reagovat a bude nadále podporován vhodnými opatřeními státu, lze očekávat, že si svou pozici prosperujícího regionu udrží i v dlouhodobém horizontu.
Prezentace se spustí v novém okně:
Case study 2 - Třinec
Statutární město Třinec o rozloze přibližně 8 541 hektarů se nachází v okrese Frýdek‑Místek a žije zde necelých 34 tisíc obyvatel. Do jeho správního obvodu spadá 12 obcí – Bystřice, Hnojník, Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež, Třinec, Vělopolí a Vendryně. V Třinci je umístěn pověřený obecní úřad. Ještě v první polovině 19. století byl Třinec jednou z mnoha zemědělských obcí ve vlastnictví Těšínské komory, spravující majetek Habsburků na Těšínsku.
Město leží na hranici s Polskem a z druhé strany jej obklopují Moravskoslezské Beskydy. Díky tomu je pro Třinec typický cestovní ruch – region nabízí množství turistických, cyklistických, lyžařských i běžkařských tras. Oblíbené vrcholy jako Javorový či Ostrý přitahují sportovní nadšence i pořadatele závodů. Mezi nejznámější akce patří Beskydská sedmička nebo atletická Beskydská laťka, která se každoročně koná v hale Werk Arena.
Třinec je zároveň významným průmyslovým centrem. Výhodná poloha u hranic a blízkost měst jako Ostrava či Frýdek‑Místek, spolu s dobrou dopravní dostupností, přispívají k vysoké koncentraci firem. Nejvýznamnějším podnikem jsou Třinecké železárny.
V roce 2001 vznikla ve spolupráci Třineckých železáren a města průmyslová zóna Baliny, realizovaná formou PPP. Díky ní se průmyslová struktura města rozšířila – kromě hutnictví zde působí také firmy z automobilového průmyslu a strojírenství. Přestože Třinec hostí velké podniky, podporu zde nacházejí i malé firmy a startupy, například prostřednictvím podnikatelského inkubátoru Steel‑it založeného v roce 2007. Významným komunitním a kulturním centrem se stala také nově vybudovaná Knihovna Třinec, která nabízí širokou škálu aktivit i pronajímatelných prostor.
V roce 2016 město Třinec spolu s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Moravskoslezským krajem a městem Ostrava podepsalo dohodu o přistoupení ke Společné deklaraci o spolupráci na přípravě konceptu chytrého města a regionu. Cílem je zlepšení kvality života a životního prostředí v celém regionu. Koncept chytrého Třince stojí na čtyřech pilířích: chytrá správa a rozvoj města, životní prostředí, čistá mobilita a informační technologie.
To, že je POÚ Třinec prosperujícím regionem a vhodným místem pro podnikání, potvrzuje i jeho opakované vítězství v soutěži Město pro byznys.
Prezentace se spustí v novém okně:
Zdroje: Vypracováno zástupci příslušných regionálních kanceláří na základě pasportizace podnikatelského prostředí.